25
7 představitelů zemí EU žádá podporu jaderné energetiky
Představitelé sedmi členských států Evropské unie žádají podporu jaderné energetiky v politice ochrany klimatu a energetiky. Dopis ze dne 19. března, byl adresován Ursule von der Leyen, předsedkyni Evropské komise, Frans Timmermans, výkonnému místopředsedovi, Mairead McGuinness, komisařce pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, a Kadri Simson, komisaři pro energetiku – následovně:
Vážená paní předsedkyně, předsedo, výkonný místopředsedo a komisaři,
Dovolte nám, abychom vyjádřili uznání za soustavné úsilí, které Evropská unie vyvíjí v oblasti klimatické neutrality do roku 2050. S novým cílem EU spočívajícím v čistém snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55%. Je to náš společný cíl, k němuž jsme se zavázali.
Máme obavu, že způsob, který je v současné době nastaven, ponechává pouze malý prostor pro vnitřní politiku podle podmínek jednotlivých členských států EU.
Jsme přesvědčeni, že musíme uznat všechny dostupné technologie s nulovými a nízkými emisemi. Ale také by je měla Evropská unie podporovat. To platí zejména pro jadernou energetiku, jejíž rozvoj je jedním z hlavních cílů Smlouvy o založení Společenství Euratom. Ta ukládá institucím EU za povinnost ji podporovat. Evropská komise ve svých rozhodnutích o státní podpoře uznala rozvoj jaderné energetiky jako cíl společného zájmu. Ačkoliv jej nemusí využít všechny členské státy. Zatímco Soudní dvůr EU, mj. v nedávném rozsudku o projektu Hinkley Point C potvrdil, že jaderná energetika může využívat státní podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. A že jaderná energetika neohrožuje environmentální cíle Smlouvy o fungování Evropské unie EU.
Každý členský stát tedy může svobodně rozvíjet jadernou energetiku. Rozvoj jaderného sektoru v EU však řada členských států zpochybňuje navzdory jeho nepostradatelnému přispění k boji proti změně klimatu. Stejně tak i šíři dosud nevyužitých synergií mezi jadernými a obnovitelnými technologiemi. I při zajištění základny výroby, tzv. baseload, jaderná energetika umožňuje možnost implementace obnovitelných zdrojů na mnohem vyšší úrovni. Jaderná energetika se zdá být také velmi slibným zdrojem nízkouhlíkového vodíku za dostupnou cenu. Může hrát důležitou roli v integraci energetického sektoru. Rovněž vytváří značné množství stabilních a kvalitních pracovních míst, která budou důležitá v období po COVIDové recesi.
Ve světle výše uvedených skutečností jsme silně znepokojeni, že energetická politika EU je omezuje právo výběru mezi různými zdroji energie i právo určit si obecnou strukturu energetického mixu (článek 194 SFEU). Díky politice EU, je jaderná energetika téměř vyloučena.
Oceňujeme podporu jaderného výzkumu a vývoje, která byla zakotvena v nedávných politických dohodách o programu výzkumu a vývoje ITER a Euratom. Cíl soustředit se pouze na technologie, které mají být komerčně použitelné po roce 2050, stejně tak i činnosti vyřazování z provozu a zvyšování bezpečnosti bez vhodného rámce pro novou jadernou výstavbu mohou postupně diskriminovat jadernou energetiku a stávající jaderné technologie. Následkem bude významná ztrát vysoce kvalitních pracovních míst v mnoha evropských zemích. To představuje problém nejen pro novou jadernou výstavbu, ale také s tím spojené investice. Spadají do toho i investice do modifikace stávajících elektráren na výrobu vodíku.
Všechny členské státy provádějí politická rozhodnutí v oblasti energetiky plně v souladu s právem EU, včetně Smlouvy o Euratomu. Dalším požadavkem naší výzvy je zajištění skutečně rovných podmínek pro jadernou energetiku v EU tak, aniž by byla vyloučena z politik a pobídek EU v oblasti klimatu a energetiky. A to s ohledem na to, že polovina zemí EU využívá nebo rozvíjí jadernou energetiku. Téměř polovina bezemisní výroby v EU, je v souladu s nejpřísnějšími bezpečnostními normami, které zajišťuje rámec Euratomu. Proto vítáme nedávné prohlášení místopředsedy Timmermanse pro velké myšlenky IEA, které zdůrazňuje technologickou neutralitu.
Vyzýváme Evropskou komisi, aby zajistila, že energetická a klimatická politika EU zahrne všechny způsoby k dosažení klimatické neutrality v souladu se zásadou technologické neutrality. V této souvislosti je třeba se všemi dostupnými a budoucími technologiemi s nulovými a nízkými emisemi zacházet stejně ve všech politikách. A to včetně taxonomie udržitelných investic, s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Znovu připomínáme náš silný závazek k zelené transformaci. Zůstáváme otevřeni další výměně názorů s vámi na toto velmi důležité téma.
S úctou,
Andrej Babiš, předseda vlády České republiky
Emmanuel Macron, prezident Francouzské republiky
Viktor Orban, maďarský předseda vlády
Mateusz Morawiecki, předseda vlády Polské republiky
Florin Cîțu, rumunský předseda vlády
Igor Matovič, předseda vlády Slovenské republiky
Janez Janša, předseda vlády Slovinské republiky