BŘE
25

Jádro není jen o novém bloku v Dukovanech

Cíle České jaderné asociace (dále jen ČJA) je podpořit výstavbu nových jaderných zdrojů v České republice s maximálním zapojením českého průmyslu a inženýrských pracovišť, výzkumných pracovišť i vysokých škol. Jsme přesvědčeni, že zapojení českých subjektů povede k posílení české ekonomiky, udržení energetické bezpečnosti, soběstačnosti naší země a zachování vzdělání v oblasti jaderné energetiky, kterým české firmy a vysoké školy stále ještě disponují.

JE Temelín, zdroj ČEZ, a.s.

Dnes není žádným tajemstvím, že se Česká republika zavázala k plnění cílů snižování produkce skleníkových plynů a požadované cíle zakotvila do jednotlivých státních strategií a plánů. V letech 2035-2038 by mělo docházet k masivnímu útlumu uhelných elektráren. Jedině rozvoj nových jaderných zdrojů spolu s dalšími obnovitelnými zdroji mohou nahradit chybějící produkci elektrické energie z uhlí a stávajících jaderných bloků.

Očekávané rozhodnutí o výstavbě NJZ EDU 5

V přípravě nových jaderných zdrojů naráží- me nejen na složitou oblast všech povolovacích řízení, ale zejména na zpolitizování celého procesu přípravy, které převládá nad rozumnými a jednoznačnými (srozumitelnými?) argumenty odborníků.

Všichni bedlivě očekáváme rozhodnutí o vyhlášení tendru na výstavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech (NJZ EDU 5), který by měl sloužit jako částečná náhrada za stávající výrobní bloky typu VVER 440. Avizovaný termín prosinec 2020 pro vyhlášení tendru byl odložen. Stále existuje riziko, že o vyhlášení tendru se bude rozhodovat až po volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2021.

Ale ohlédněme se zpět. Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín 3,4 (ETE 3,4) byl zrušen v dubnu 2014. K dnešnímu dni to trvalo dlouhých 6 let, než byl připraven nový tendr na výstavbu NJZ EDU 5. Obáváme se, že odklad rozhodnutí o vyhlášení tendru až po parlamentních volbách v říjnu 2021 způsobí mnohem delší časovou prodlevu než zdánlivých 6 měsíců. Ze zkušenosti víme, že skutečná prodleva bude nejméně rok a půl, ale spíše roky tři, čtyři či více, včetně rizika, že se změní pohled na ekonomický a dodavatelský model, nebo na zadávací podmínky uvažovaného tendru.

Případná časová prodleva přípravy NJZ EDU 5 tak může mít negativní vliv nejen na energetickou soběstačnost, ale i na další ztrátu domácích odborných lidských kapacit a kompetencí v oblastech výzkumu, vývoje a výroby napříč všemi obory spojenými s jadernou energetikou.

Nezapomínejme na Temelínskou lokalitu

Ačkoliv všichni dnes bedlivě očekávají rozhodnutí o výstavbě NJZ EDU 5, neměli bychom zapomínat na temelínskou lokalitu, která je na výstavbu připravena. Existuje zde dostatečný prostor pro umístění dalších dvou bloků. V lokalitě je také dostatek vody pro technologii výroby a všechna připojení na technickou infrastrukturu včetně možnosti vyvedení výkonu. Rovněž lokalita Du- kovany má rezervu pro výstavbu 6. výrobního bloku.

LEX Dukovany a státní energetická koncepce

V roce 2021 až 2023 budou probíhat práce na vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce. Aktualizovaná podoba Státní energetické koncepce by měla být dokončena v roce 2023. Bez jaderné energetiky a vyváženého energetického mixu se Česká republika neobejde.

Výstavba NJZ EDU 5 nepovede k navýšení podílu jaderných zdrojů v energetickém mixu, ale je pouze částečnou náhradou za dosluhující bloky VVER440. Výstavbě nových jaderných bloků pomůže také dnes připravovaný zákon o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice.

Právě tento zákon mimo jiné definuje způsob a podmínky výkupu elektrické energie, financování výstavby výroben elektrické energie z nízkouhlíkových zdrojů, který by bylo možné modelově použít i pro definování podmínek pro temelínskou lokalitu.

Jaderná elektrárna není vše

Aby bylo možné v ČR bezpečně provozovat jaderné elektrárny, je nutné pokrýt její celý životní cyklus včetně uložení vyhořelého paliva. Současně provozované jaderné elektrárny produkují odpady, které jsou průběžně bezpečně zpracovávány a ukládány do stávajícího úložiště a použité jaderné palivo je dočasně skladováno na lokalitách elektráren. Dříve nebo později však provozované bloky ukončí svůj provoz a nastane období vyřazování zařízení z provozu (decommissionigu), ze kterého budou vznikat odpady určené k uložení v hlubinném úložišti. Do hlubinného úložiště bude potřeba rovněž, a především, uložit použité jaderné palivo. Ale věříme, že s rozvinutím technologie reaktorů IV. generace bude možné využívat použité jaderné palivo jako vstupní surovinu, která má energetický potenciál. Tím by došlo ke snížení objemu odpadů určených pro hlubinné úložiště. Dnes je však nutné připomínat skutečnost, že bezpečné uložení paliva do stabilní geologické formace pro nás stále představuje jediné v současnosti přijatelné, technologicky bezpečně zvládnuté a mezinárodně obhajitelné řešení, jak z hlediska jaderné bezpečnosti, tak i z hlediska nákladové efektivity.

Životní cyklus jaderného paliva, zdroj nrc.gov

Jsme přesvědčeni, že i v tomto případě bychom měli být jako stát a jeho instituce zodpovědní a netvořit „ekologický dluh“ pro další generace. Proto by příprava nových jaderných zdrojů, ale i další bezpečný provoz stávajících bloků, měla být podmíněna a doprovázena systematickou a plynulou přípravou hlubinného úložiště. Česká republika je vyspělá země s jednou z nejbohatších a úspěšných tradic v oblasti využívání jaderné energie, která má mnoho rozumných a užitečných důvodů, aby nabyté zkušenosti a dovednosti dále využívala a rozvíjela.

Rozvoj odborných kompetencí a výzkum

Cíle České jaderné asociace podporují externí subjekty.

ČJA spolupracuje s různými subjekty, např. s Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích (dále jen VŠTE). VŠTE je technicky orientovaná vysoká škola, která považuje za samozřejmost aktivně podporovat smysluplné projekty budování energetické infrastruktury státu. Energetickou soběstačnost považuje za klíčový strategický cíl ČR. VŠTE k tématu přistupuje aktivně jak zaměřením své výuky, tak v oblasti výzkumu. V základní nabídce vysoké školy nechybí studijní programy z oblasti strojírenství, stavitelství, dopravy, logistiky a ekonomiky podniku. Navíc, výhodou VŠTE je její působení v blízkosti Jaderné elektrárny Temelín. Je tak zřejmé, že tolik žádaní technici, absolventi VŠTE, najdou v této jaderné elektrárně své budoucí uplatnění. S každým studijním programem jsou na VŠTE spojena i výzkumná témata a konkrétní granty. Velkou pozornost věnuje VŠTE Průmyslu 4.0, konkrét- ně pak robotizaci, simulacím, big datům apod., a dále pak obnovitelným zdrojům energie, novým materiálům a mnoha dalším tématům.

Někteří odborníci z Jaderné elektrárny Temelín se aktivně zapojují ve výuce budoucích techniků a ekonomů (v podobě vyzvaných přednášek, při tvorbě studijních pomůcek atd.). Škola si takové spolupráce velmi váží.

Dalším subjektem, se kterým ČJA spolupracuje, je Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (dále jen CxI). CxI je výzkumné pracoviště, které se kromě jiného velmi aktivně zapojuje do řešení problémů životního prostředí. Vedle technologií na čištění různých typů vod se dlouhodobě věnuje i oblasti studia mikrobiálních procesů spojených s ukládáním vyhořelého paliva. Jedná se o studium mikrobiálně podpořené koroze obalových souborů, rozvoji mikroorganismů v bentonitovém těsnění a obecně vliv mikroorganismů na transport radionuklidů. Dalším významným krokem je oblast matematického modelování proudění podzemní vody tělesem úložiště, kde se předpokládá určitá byť omezená puklinová propustnost. CxI se také věnuje robotizaci a možnostmi využití kolaborativních robotů při průmyslových činnostech.

Autorský kolektiv:

Ing. Tomáš Kovalovský, Předseda představenstva ČJA

Ing. Radek Trtílek, člen ČJA, Ředitel divize odpady a decommissioning ÚJV Řež

Ing. Vojtěch Stehel PhD. člen ČJA, Rektor Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Prof. Miroslav Černík člen ČJA, Ředitel CxI TUL

Článek byl původně publikován v časopise All For Power dne 25.3.2021. Originál článku ke stažení zde.